V mém úplně prvním článku pro blog The Bright Story, bych se vám ráda představila. Jmenuji se Alexandra, ale většina mých přátel mi říká Saši, což mi nevadí, pokud mi neřeknete Sašo, to fakt nesnáším! Narodila jsem se v pondělí 18. prosince 1995 ve znamení střelce, a ačkoli to asi nemá s mým znamením nic společného, jsem ve svých jednadvaceti letech fakt střelná. Jsem velký optimista a na lidech se snažím vždycky vidět to nejlepší, občas jsem ale taky pěkná naivka. Ráda maluji, vyrábí, lepím, tvořím, spím, sleduji seriály, filmy, čtu knihy, fotím, dokonce mě baví i studovat, ale hlavně miluji cestování, výlety, procházky a každou chvíli kdy můžu dýchat čerstvý vzduch, pozorovat krajinu a je mi úplně fuk je to vzduch letní, zimní, lesní, nebo přímořský!

Jako malá jsem byla docela rozmazlená, protože jsme žili společně s babičkou, později se ale naši přestěhovali do malého městečka Bruntálu, kde jsem prožila velkou část mého života, a kde mi taky začala pěkná vojna. Už mi nikdo nedovoloval jíst čokoládu před obědem, achjo. Ve škole mi to docela šlo, byla jsem takový ten šprt, co nosil domů samé jedničky. Po základce jsem šla na gympl, protože jsem vůbec nevěděla, co bych chtěla v životě dělat. To mimochodem nevím do teď. Ve čtvrťáku na gymplu jsem poznala svého současného přítele Tomáše, se kterým jsem už přes tři roky (a někdy je to fakt horor... se mnou). Po gymplu jsem se rozhodla jít na vysokou, ale Scio testy byly vždy lepší než já, a proto jsem se nedostala na žádnou z mých vysněných škol. Skončila jsem na Masarykově Univerzitě v Brně, kde studuji katalánský jazyk a literaturu. Nakonec jsem hrozně ráda, jak to všechno dopadlo. V Brně jsem poznala spoustu skvělých přátel a studium mě fakt baví. Někdy holt osud zamíchá karty trochu jinak, než bychom si přáli, a ve skutečnosti nás to může příjemně překvapit.


Díky mému studiu jsem se rozhodla vycestovat na dva a půl měsíce do Katalánska jako au pair. Bylo to pro mě dost těžký a skvělý zároveň. Nechala jsem tady v Česku rodinu, kamarády a hlavně přítele. Naštěstí moje hostitelská rodina hledala pro své přátele taky au pairky, a tak jsem nakonec vyjela společně se dvěma spolužačkami. Za celé dva měsíce jsem kromě blízkého okolí města La Seu d´Urgell, kde jsem žila, navštívila také Barcelonu, Tarragonu a Cambrils, poznala spoustu skvělých lidí, ochutnala spoustu chutného i (ne)chutného jídla, zdokonalila se v jazyce, který studuji a hlavně, urovnala jsem si své priority.


A proč vám to všechno píši? Ráda bych vám představila člověka, který vám na tomto blogu bude dávat nejrůznější rady, tipy a psát o svých zážitcích z cestování i ze života. Několik mých článků bych chtěla věnovat právě mému pobytu v Katalánsku, protože to pro mě byla opravdu životní zkušenost. A co víc, jela jsem na vlastní pěst, žádná agentura, žádné poplatky, ale ani žádná jistota. Jen já a moje dva kufry.

Skoro rok už píši také svůj osobní blog, takže pokud jsem vás zaujala, budu ráda, pokud jej také navštívíte. Blogování bylo mým snem několik let, ale teprve nedávno jsem se odhodlala a blog si založila, od té doby blogování miluji.

Zatím se mějte krásně a brzy se těšte na další články ❤

Text: Alexandra Harabišová
www.blogalexandrahh.blogspot.cz


4 komentáře

  1. Moc pěkný článek :) Budu se těšit na další

    OdpovědětVymazat
  2. Jé, takové milé a osobní články mám nejradši. Spoustu věcí máme společných, jak jsem tak pročítala tvé řádky. Také jsem byla klasický jedničkář, šla jsem na gympl a momentálně studuji němčinu, i když si tedy budu podávat v lednu ještě jednou přihlášku na obor, kam bych opravdu chtěla jít.
    Hrozně obdivuju lidi, kteří dokážou takhle vycestovat na vlastní pěst, na to jsem asi moc velký srab, ale strašně se mi to líbí.
    Na druhý blog se určitě také ráda podívám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za milé slova, moc mě to těší. Já letos budu také podávat přihlášky, budu mít letos státnice, ale ráda bych pokračovala někam dál :)

      Vymazat

Používá technologii služby Blogger.

Instagram